Pravda a realita
Co je to realita?
Wikipedia: Skutečnost znamená v běžné řeči i ve filosofii to, co je (případně souhrn všeho, co je), na rozdíl od pouhých domněnek, představ, iluzí, plánů, přání, možností atd. Skutečnost je paradoxní pojem: na jedné straně by měl označovat to, co opravdu jest a nezávisí na pozorovateli, na druhé straně každý výměr toho, co je a co není skutečné, je výtvor člověka a určité kultury.
- Hmotné předměty, věci (odtud realita z lat. res, věc).
- Všechno, co lze vnímat smysly, tedy také zvuky, události, děje.
- Všechno, co lze poznávat, tedy také čísla nebo geometrické objekty.
- Objektivní, vědecká skutečnost je to, co lze změřit nebo prokázat opakovatelným pokusem.
- To, co klade odpor naší činnosti. Sigmund Freud postavil proti dětskému „principu slasti“ dospělý „princip reality“, který vzniká zkušeností různých omezení a hranic, na něž člověk při hledání slasti naráží.
- To, co vyvolává dojem skutečnosti, například virtuální realita.
IGS: realita je definovana ako system ktory produkuje moje (senzoricke) vstupy
JS: a co jsou to senzorické vstupy? Není to náhodou to co produkuje realita?
IGS: vstupy su tie casti teba, ktore su ovplyvnovane cimsi inym ako tebou. Spoznaju sa podla toho, ze ich nemusis vytvarat svojim myslenim, a vlastne ani ich svojim myslenim nie si schopny svojvolne modifikovat. Ak pochybujes ze taketo casti mas, mozem pomost. staci ked mi das svoju adresu, ja si prinesiem bejzbolovu palicu a rad ti dodam vstupy, ktore si si ani nevyziadal, ani ich nedokazes svojim myslenim potlacit
JS: a jsme doma, definice reality podle IGS: ”realita je definovana ako system ktory produkuje moje (senzoricke) vstupy”, pricemz „vstupy su tie casti teba, ktore su ovplyvnovane cimsi inym ako tebou”.Celá definice tedy mlčky předpopkládá, že něco jako okolní svět existuje. Tedy zamlčený předpokladem je že existuje realita. což znamená, že se celá definice točí v kruhu.
IGS: nic nepredpoklada, definuje. Nikde nepredpoklada ze tej definicii aj cosi zodpoveda.
Scirocco: to ani zdaleka nevycerpava celu realitu. existuje vela toho co ziadne senzoricke vstupy (nadto este "tvoje" ci "moje") negeneruje
IGS: generuje ich to nepriamo - interaguje s inymi vecami co ich generuju
Scirocco: To mas odkial taku "definiciu"? kolko je veci, co realne existuju a ziadny ziadny senzoricky vstup nikde negenerovali….
IGS: Nie je dolezite odkial ju mam. Veci, ktore realne existuju, ale nijak ani nepriamo s tebou neinteragovali, neinteraguju, ani nebudu interagovat je presne 0. Toto je zaroven aj predikcia. Takze ak o nejakej vies, sem s nou, a co tvrdim, bude falzifikovane.
JS: Ovšem touto definicí, jsi přistoupil na stanovisko, které jsi tu dlouho vyvracel, tedy že věci existují pouze pokud jsou vnímány, tedy pokud produkují senzorické vjemy.
IGS: netrep, veci aj ked priamo nie su vnimane teraz, stale mozu byt vnimane v inom case a nepriamo. Cize existuju. Iba vec, ktora principialne nie je vnimatelna nikdy a nijak by neexistovala.
JS: Což stále znamená, že jsou vnímané, i když nepřímo. Pokud by nebyly vnímané vůbec, neexistovaly by žádné senzomotorické vjemy, které by k nim referovaly. Podle tvé definice reality by tudíž tyto nevnímané věci reálně neexistovaly. Pokud už něco začneš musíš to dotáhnout do konce, i když to má pro tebe nepříjemné důsledky.
IGS: veci ktore nikdy a nijak, ani nepriamo nie su vnimatelne su neexistujuce. co vsak nie su veci na ktore sa akurat v tomto momente nepozeras, pretoze o tych v buducnosti mozes ziskat informaciu, aj v minulosti si ju ziskal. A ?
Ruwolf: Co sa nikdy nijako neprejavuje, je uplne rovnocenne s tym, co nejestvuje – takze to mozme kludne povazovat za nejestvujuce a nic sa tym pre nas nezmeni.
Scirocco: mas pravdu (vynimocne). ludským telom (aj celou zemou) prejdu za sekundu miliony neutrin bez toho aby vyvolali akekolvek "senzoricke vnemy", alebo akokolvek interagovali s cimkolvek. Napriek tomu existuju.
IGS: senzoricke vnemy neutrin mozes ziskat sprostredkovane cez detector. Neviem preco mi stale podsuvas iba priamu pozorovatelnost, a tvaris sa ako keby som nepriamu nepoznal
Scirocco: lebo si to napisal: “realita je definovana ako system ktory produkuje moje (senzoricke) vstupy”. Ako (aj nepriamo) si zisklal senzoricke vstupy z tych neutirn co ti dneskla prefrcali cez telo? Myslim ze ta tvoja definicia je nanic.
IGS: detektor neutrin vo vo vasom paralelnom vesmire este nevymysleli ?
Scirocco: prosim ta, nerob sa zasa! a nevykrucaj sa. Mna nezaujima potencialna moznost ako ich detekovat, ale ako si ich detekoval ty (najlepsie vsetky, lebo sa nebavime len o nejakom type objektov reality) a ako vznikol ten tvoj senzoricky vnem, lebo je jasne ze nijako. Rozhodne z tej definicie musis vynechat svoju osobu a asi aj tie senzoricke vnemy. Mozno takto: "Realita je system ktoreho prvku su schopne vzajomnej interakcie a ktoreho sme aj my sucastou." Ale ani to sa mi nepaci, lebo ta "realita" a "sytem" su vlastne synonyma a v podstate sa len tocime dokola. A tie interkcie su uz len vlastnosti prvkov. A nakoniec - preco by nemohli byt sucastou reality aj prvky ktore nie su schopne ziadnej interakcie? (Aj ked tie by som ja osobne z reality vylucil). Tak ci tak mi "realita" vychadza ako primitivny pojem.
IGS: a bumho. ja o nepriamej potencialnej interakcii niekedy a niekde, a ty mi podsunes priame pozorovanie tu a teraz. Ja ti napisem, ze si ma prekrutil, a ty zas zopakujes to iste. Takze este raz. Neutrina detekovat vieme aj ich hustotu zmerat vieme, a teda prislusne mnozstvo neutrin realne preletuje cez tvoje telo. Castice ktore preletuju cez tvoje telo, ale so zbytkom vesmiru nikdy a nijak ani gravitacne neinteraguju zmerat nevieme. Teda o nich usudime to iste o onom nedetekovatelnom drakovi v garazi.
Fujtablův komentář: Toto vypadá jako další poměrně nesmyslná debata, kdy jedna strana odmítá pochopit druhou. IGS napsal jasně, že součástí reality jsou i entity, které přes své smysly zaznamenáme nepřímo – například jako scintilační záblesk v detektoru Super-Kamiokande. Je jasné, že neutrino přímo nevidíme, usuzujeme na něj z jeho nepřímých hmotných projevů. Stejně jako nevidíme žádné elektromagnetické vlny, ale usuzujeme na ně z interferenčních jevů světla. Součástí reality jsou všechny potenciálně detekovatelné hmotné entity, i ty, které ještě nebyly objeveny. Mnohem zajímavější by byla diskuze o existenci objektů z pohledu kvantové mechaniky, například o realitě vlnových funkcí – jsou to jen matematické objekty nebo se něco doopravdy vlní? (Mermin) Jsou vůbec naše pojmy schopny realitu mikrosvěta adekvátně zobrazit?
Fujtajbl: smyslove vjemy můžou klamat a neodráží realitu správně. Co je podle tebe realita, jsou ty linie šikmé nebo jsou rovné?
IGS: zmyslove vnemy neklamu. ked ti pride impulz po optickom nerve tak ti by definition prisiel impulz po optickom nerve. iba automaticke predspracovanie v optickom kortexe sa moze mylit. Ale tato chyba sa da skorigovat. Mozem si napr. zobrat pravitko a uhlomer.
Fujtajbl: A jak vis, ze ten system existuje? Co kdyz tve smyslove receptory a tvuj nervovy system generuji ty vzruchy spontane a sami od sebe? Jako priklad lze uvest halucinace schizofreniku.
A co jsi s jistotou schopen rict o tom systemu? Treba jsi jen mozek ve vanicce napojeny na virtualni realitu (Brain in a vat)
IGS: „Co kdyz tve smyslove receptory a tvuj nervovy system generuji ty vzruchy spontane a sami od sebe?“ Preco ich generuju presne a konzistentne tak, ze to zodpoveda uplne inemu systemu ? Ak povies, ze ho iba simuluju, tak smolka, simulator + simulovany system je striktne zlozitejsi od nativneho systemu, teda hypoteza dokonaly simulator vs nativny system vzdy prehra koli ochamovej britve. “Jako priklad lze uvest halucinace schizofreniku“ Halucinacie schizofrenika nie su konzistentne, vo vseobecnosti jeho myslenie nie je koherentne, ale on to uz nevie, lebo, parafrazujem red dwarfa, system na hlasenie skod bol poskodeny. Ak som ja na tolko dementny, ze uz nie som schopny ustrazit konzistentnost mojich vlastnych myslienok, a iba sa mi zda, ze je vsetko v poriadku, lebo uz ani nie som schopny zistit ze cosi nesedi. tak som tak alebo tak v prdeli, jedno, co si budem mysliet. Ak vsak nie som, potom sa pokladat za dementneho je chybou., cize tym, ze sa nebudem pokladat za uplne vygumovaneho si mozem iba polepsit, a teda to aj robim.
Fujtajblův komentář: Myslím, že tady IGS pěkně vyřešil argument mozku ve vaničce Occamovou břitvou. Svět s takovým simulátorem by nutně musel být složitější než náš reálný svět a zavádí zbytečné předpoklady. Avšak jako vždy, Occamova břitva nikdy nic nevyvrací, spíš jen tvrdí, že jednodušší vysvětlení je pravděpodobnější než složitější.
JS: Realitu je třeba přijmout jako předpoklad. Podobně jako třeba logické zákony
Scirocco: Realita: nie vsetko mozeme definovat, nieco musime aj predpokladat, bez toho sa nezaobideme. Nemala by byt aj realita onen primitivny pojem, ktory nedefinujeme (podobne ako v matematike bod, mnozina ...), ale ktory vsetci rovnako a intuitivne a spravne chapeme?
Myslim ze ano, prave REALITA je taky vohdny zakldny pojem z ktoreho by sme
Fujtajbl: nemyslím že realitu všichni nutně stejně chápeme. Podívej se jak vnímá realitu Jan Švancara. Je to dle něj zhmotněné slovo Boží. Pro idealistu žádná realita neexistuje, všechno jsou jen představy v mysli. Realita je zcela nutně metafyzický pojem. Slovo realita pochazí z latinského slova "res", což znamená věc. jedná se tedy o soubor věcí nebo objektů, které se jeví našim smyslům. Mohli bychom postulovat, že existuje vnější realita nezávislá na subjektech (jednotkách vědomí). Tato realita je nám přímo nepřístupná. Máme k ní přístup jen pomocí svých smyslových orgánů. Z svých smyslových orgánů si konstruujeme pojmy, které nám tu realitu pomáhají popsat a orientovat se v ní. Z těchto pojmů a obrazů si vytváříme vnitřní mentální reprezentace skutečnosti. Nakolik se shodují se skutečnou realitou nemáme možnost zjistit. Dokonce ani nemáme možnost zjistit, jak se shodují mé pojmy s tvými. Co když ty vidím červenou stejně jako já modrou, ale protože ty te své modré říkáš červená a já té své taky červená, tak nemám žádnou možnost, jak to porovnat? A to nemluvím o mentální reprezentaci skutečnosti takové včely. Vnímá úplně jiné barvy v oblasti UV záření, úplně jiné tvary, její vnitřní svět je úplně jiný než ten náš. To samé platí pro delfíny, kteří jsou schopni vnímat infrazvuk atd. Objektivní realita je transcendentní pojem
Scirocco: vnejsi (aj ina) realita uz nie je realita o ktorej sa tu bavime - to je nieco ine, len sa to podobne vola. Nemusime sa zhodnut vsetci na tom co to realita je, mozeme to chapat rozne, a mozeme namiesto "reality" zobrat za primitivny pojem nieco ine (a realitu z neho definovat), ale nezbavime sa nijako toho ze nieco za ten primitivny pojem zvolit musime a ked uz to "nieco" zvolime, tak sa zasa "nejako" na nom musime aj zhodnut. A na to sa mi zda prave realita vhodna. Ale mozeme si pojem realita nejako opisne "priblizit" (ako pomocku), aby sme mohli skontrolovat ci sa "rozumieme". Podobne ako bod je (v matematike) nieco co nema ziadny rozmer. - Aj tu by ale mohol nejaky "vtipalek" oponovat, ze to co nema rozmer nemoze ani existovat ... No a Janko sa hold bude musiet "uskromnit" a pojem REALITA chapat s minimalnym obsahom, a nie tak aby mu z neho automaticky, na konci nejakeho retazca definicii, vysiel panbozko aj este s katolickym suborom dogiem a celym katechizmom. IMHO taky prvotny primitivny pojem by kludne mohol byt aj Boh. (Vsimnite si ze som slovo boh napisal s velkym pociatocnym pismenom)
Diskuze Scirocco -
Scirocco: REALITA NIE JE DANA DOHODOU. Proste realita je empiricka axioma, primitivny pojem, nieco asi ako latka. (Pricom realita nie je len latka). Realita je proste to co je. Snad sa uz vsetci traja rozumieme...
Scirocco: Nuž toto už myslím (takmer) dokonale vystihol náš ateistický guru Adam Ako sa pravda zistuje?
Scirocco: no dobre, suhlasim. Potom ale, ked chapeme realitu ako primitivny pojem, uz
pod tu zakladnu realitu uz nepatri nic. Neda sa dalej rozoberat. Pre realitu može byt synonymum skutocnost a pravda je hodnota nejakeho vyroku. Preto sa mozeme pytat ktore vyroky su pravdive (napriklad vyroky ktore hovoria, ze nieco existuje), a ktore nie. To je ekvivalnetne tvojmu: „CO VSECHNO teda pod tu "zakladni" realitu patri a co jiz ne.” Aspon myslim. Pojem realita nema vyznam dalej rozoberat, podobne ako nema vyznam dalej rozoberat pojem "bod". Potom vy to uz nebol primitivny pojem.
Milan: ja nemyslel drobeni, spis mi slo o spory, jestli dejme tomu nejake X je "realne" (skutecne), teda dejme tomu, patri-li do reality ci do mystifikace nebo wishful thinking ("arijska rasa je predurcena k svetovlade", "pravda a laska musi zvitezit nad lzi a nenavisti"). Imho je spise skutecnosti to, ze v kazde rase se behem dejin vyskytujou vsemozne individuality, resp., ze konflikt mezi sobectvim a kooperaci je chronickou nemoci lidstva. To jsou skutecnosti odpozorovane z nejakych pozorovani; ovsem v jinych otazkach by doslo mozna k mene pruhlednym diskrepancim mezi zavery ruznych pozorovatelu.
Fujtajblův komentář: zde souhlasím spíš s Milanem, scirocco zřejmě otázku definice reality vzdává pro její přílišnou složitost a odsouvá ji jako triviální pojem, který netřeba dále definovat, s čímž nesouhlasím. Většina lidí se ve svých argumentech odvolává na vnější realitu, snaží se přesvědčit ostatní o své pravdě odkazem na to, že jejich tvrzení se shoduje s tzv. vnější a objektivně existující realitou. Toto však může být problematické, protože tuto tzv. vnější objektivní realitu může každý chápat trochu jinak, ze svého subjektivního hlediska. Menším problémem je toto v přírodních vědách, kde ohledně interpretace vnější reality existuje poměrně šikoký konsensus, mnohem horší je situace ve společenských vědách a zejména v politice. Zde se každý politik odvolává na „realitu“, na „fakta“, na „ideologické pravdy“. Je třeba vzít v úvahu, že tzv. „objektivní realita“ je jen subjektivní pojem, subjektivní představa o světě. Podle mého názoru je objektivní realita něco transcendentního, něco nepřístupného, a jediný způsob, jak k té realitě konvergovat co nejblíže, je vědecká metoda.
JS: Nietzsche a pravda
Potřeboval jsem nějakou četbu na cestu do tramvaje tak jsem sáhl mezi knížky menšího formátu a tu se mi po delší době dostala do ruky knížka F. Nietzscheho „O pravdě a lži nikoli ve smyslu morálním“. Ve zdejších diskusích se často přeme o to, kdo má či nemá pravdu a pravda se zdá být dosti zásadní pro všechny zúčastněné. Proto si tu dovolím trochu shrnout Nietzscheho pohled, který jak jinak zcela bourá zažité představy, a taky nastínit svůj pohled na tuto problematiku. Obecně za pravdu považujeme to, co koresponduje s realitou. Nietzsche ukazuje, jaké má tento přístup úskalí. Upozorňuje na to, že i když se domníváme, že mluvíme o konkrétních věcech, vždy používáme jen metafory. Neboť jazykové pojmy vznikají tak, že nějaká skupina individuí je označena stejným pojmem. N. píše: Tak jako není žádný list zcela shodný s jiným, je pojem listu vytvořen svévolným vynecháním těchto individuálních odlišností, zapomenutím na vše rozlišující… Pojmy tedy neoznačují skutečné věci, ale jen jakési sdílené představy o nich. To N. hodnotí takto: Co je tedy pravda? Pohyblivé vojsko metafor, metonymií, antropomorfismů. Zkrátka lidských relací, které – poeticky a rétoricky vystupňovány – byly přeneseny, vyzdobeny a které po dlouhém užívání připadají lidu pevné, kanonické a závazné: pravdy jsou iluze, o nich člověk zapomněl, že jimi jsou, metafory jež se opotřebovaly a pozbyly smyslové síly, mince se setřeným obrazem, které bereme jen jako kov, a nikoli už jako mince. Mluvit pravdu pak pro N. znamená „lhát dohodnutým způsobem“. Jaký je váš názor na toto Nietzscheovo konstatování, které by se dalo označit „pravda je mrtvá“?
Já za sebe se cítím být inspirován tradicí hebrejskou, kde v hebrejštině slovo emet = pravda, je složeno ze tří hlásek. První, poslední a prostřední hlásky celé abecedy. Toto slovo reprezentuje vše od A do Z. Tak tedy Ježíš když o sobě hovoří jako o Pravdě nebo o tom, že je alfa i omega, tak vlastně říká totéž. Jelikož on má být tím slovem, které bylo zpočátku u Boha, je vlastně on absolutní pravda, protože to jsou výroky, které nepopisují realitu, ale přímo ji vytváří. Podle korespondenční teorie pravdy by slova stvořitele měla s realitou korespondovat zcela čistě, na rozdíl od slov, jež jsou jak píše N. pouhými metaforami.
IGS: Boží slovo? Neviem, ci si si to vsimol, ale boh nam zbierku fyzikalnych zakonov nepredal a keby ju aj predal, aj tak to musime otestovat, pretoze inak si nebudeme moct byt isti, ci to nie je podvrh diabla.
Lemmy: “Pravda je mŕtva”. Čo vyjadruje táto fráza? Mne to hovorí toto: Kedysi, napríklad v náboženstvách, pokiaľ neexistovali nomádi s bohom JHWH, tak nebola o JHWH "žiadna pravda". Pravdy sa menia, vyvíjajú. Boli napríklad u Sumerov pravdy o bohoch ako Enlil, či Inanna. Také pravdy sa už stratili, už niet ľudí, ktorí by
Fujtajbl: řekl bych, že Lemmy zastává pozici kulturního konstruktivismu, kdy každá historická epocha nebo kulturní okruh konstruuje své vlastní pravdy o světě.
IGS: diskretizacia, clusterizacia a klasifikacia.
pravda je zhodou vyrokov s realitou. V nasich vyrokoch vsak z dovodu konecnej kapacity mozgu, aj prenosoveho kanala, reci, pisma, musime previest diskretizaciu analogovych vstupnych dat. Na to su vsak matematicke postupy, ako spojite data rozdelit(klasifikovat) do diskretnych zhlukov - pojmov. A skuskou spravnosti je samozrejme vedecka metoda samotna - diskretizacia, pomocou ktorej sa daju postavit teorie s najlepsimi predikcnymi schopnostami je z moznych diskretizacii ta najlepsia.
Bezna slovna zasoba teda nie su ziadne metafory ( metafory v jazyku samozrejme tvorit mozes, ale jazyk je sam cosi insie ). A nie je to ani klamstvo, rovnako ako zaokruhlovanie irelevantnych desatinnych miest nie je klamstvo. Pravda ako zhoda vyrokov s realitou zomrie iba s ludskym intelektom, a naopak, bez nej on prestane existovat. Tak isto, co boh vie, alebo co vytvara, je pekne, ale to nie je nase obycajne ludske poznanie. Nas ma zaujimat to, co poznavame my, a ci sa to zhoduje s realitou. V tom nam to, ze boh ak je, tak je vseveduci a neomylny je platne jak stierac na ponorke.
Fujtajbl: IGS se snaží zastávat informatický pohled a pohlíží na mysl jako na složitý počítač vytvářející mentální reprezentace senzorických dat. Správnost těchto reprezentací je ověřována zpětnou vazbou skrze další senzorická data. Dalo by se polemizovat o tom, zda smyslové vjemy jsou analogové (fotony excitují rhodopsin sítnice vždy jen diskrétně). Dále myslím že je třeba blíže definovat, co je to realita, abychom věděli, o shodu čeho s čím se jedná.
Fujtajbl: Myslim ze Nietze haji presne tu pozici, kterou jsme tu nedavno hajili s ruwolfem, tj. ze pojmy jsou zobecniny konkretnich zkusenosti a nemaji zadnou realitu. Tj. pojem zidle v nasem mozku je abstrakce a zobecneni vsech moznych zidli, ktere jsme poznali, jinak nema zadnou realitu. JS naopak hajil pozici platoniku, tj. ze obecne pojmy maji vlastni existenci mimo lidske vedomi (samozrejme aniz by to dokazal). IGS tvrdi, ze pravda je shoda vyroku s realitou. To je dle meho problematicka definice, protoze by musel definovat realitu a to neumi. Ja bych pravdu spis definoval jako shodu vyroku se zkusenosti. Existuje zkusenost prveho radu, tj. prime prozivani a existuje zkusenost druheho radu, tj. mentalni reprezentace zkusenosti prveho radu
JS: mimochodem toto se mi nezdá: “Ja bych pravdu spis definoval jako shodu vyroku se zkusenosti.” To by znamenalo, že země je placatá do té doby, než někdo vyzkouší, že se obeplavat dokola?
Fujtajbl: Přesne tak. Například fyzikové 300 let veřili, ze Newtonova mechanika pravdivě popisuje skutečnost. Pak Einstein ukázal, že vše je úplně jinak a že čas a prostor neexistují nezávisle, ale že tvoří časoprostorové kontiuum. Stejně tak si dnes nemůzeme být jisti, če jakákoliv z našich teorií popisuje pravdivě vesmír tak jak doopravdy je. Mužeme jen říct, že se ty teorie shodují s naší zkušeností. Pokud se v budoucnu objeví zkušenosti nové, tak bude třeba teorie revidovat.
JS: Toto tvoje pojetí ovšem odporuje zákonu sporu, protoe podle tebe mohou být pravdivá dvě vzájemně se vylučující tvrzení. Tedy že země je placatá i že země je kulatá.
Fujtajbl: ničemu takovému to neodporuje. Ty teorie jsou jen podmíněně pravdivé (neúplně, relativně pravdivé). Jakmile se objeví nové informace, které jsou v rozporu s nimi, tak prestávají platit.
Korrak: Země není ani placatá, ani kulatá. Země je nepravidelny bramboroid.
Lemmy: bramboroid, gruleroid, Bandurkoroid, zemiakoroid
Aj tak sme na Slovensku ku pravde bližšie ako v Česku. Kým Česi majú bramboroid... kde brambory... majú ďaleko od slova Zem, tak na Slovensku sme podľa zemiakov pomenovali planétu Zem. (zemiakoid)
Na dnes mi to stačí… váľam sa smiechom.
JS: No jasně pokusil sis tu přihřát polívčičku, aniž bys pochopil v čem je jádro Nietzscheho sdělení. On sice popisuje pozici, kterou jste hájili vy s ruwolfem, ale ukazje že v takovém případě je pravda jen dohodnutou lží. Budete teď s ruwolfem hájit i toto?
Fujtajbl: To zalezi na tom, jak definujes pravdu a lez. V konecnem dusledku je pravdiva jen realita sama a jakykoliv vyrok o ni je jen relativní a neúplná pravda, protoze ji nepopisuje presne. To asi chtel Nietzche rict svym poetickym jazykem a to jsem tu psal uz nekolikrat i ja. My jsme uvezneni v jazyku a ve svych pojmech, pricemz nas jazyk i nase pojmy jsou nedokonale (jsou to jen metafory, jak rika Nietzche)
JS: Pak se ale nemusíme přít o nominalismus a realisms, protože obojí je lež.
Lemmy: No, ľudia sa predovšetkým opierajú o skúsenosti. Napríklad, ak dostane v praveku človek kladivom po hlave, tak nerozmýšľa hneď nad molekulárnym zložením kladiva. Iste ma v tej chvíli iné veci na rozume. Jeho skúsenosť mu vraví: prežiť! Kedysi dávno nebol možno ani čas detailne sa zaoberať tým, čo je pravda... preto aj máme slová, ktoré dnes nemusia byť dobre zadefinované, ale aj tak podľa mňa sedia... aj keď ako tvrdíš, nebudú vystihovať pravdivo realitu. Mne je takisto jedno, či meter klobásy má alebo nemá presne jeden meter, a čo vôbec v realite môže znamenať jeden meter, elektrón sem, elektrón tam, hore dole nejaký mikromilimeter... ani u mäsiara akosi netrvám na tom, aby mi dal kilo mäsa, kto vie koľko mi dá, aj tak zaplatím približne za kilo. Mne netrhá žily, že pravdou opisujeme približne skutočnosť. Skutočnosť je totiž v pohybe, to je hmota, ktorá sa neustále nejakým spôsobom mení, a tak slovami nemôžeme opísať úplne presne. Ja ani o také definície nestojím, sú stratou času. Iste je dobre, ak definícia dobre vystihuje, ale mne stačí to dobre, nemusí to byť dokonalé, v absolútnom význame. Absolútny = > nikdy sa nemeniaci. Nech mi nejako ukážu tí, čo sa dožadujú absolútnej definície, ako by opísali hromadu. Je v hromade približne 10 miliárd zrniek piesku. Ak jedno zrnko odoberiem, stále ostáva hromada piesku. Ak odoberiem ďalšie, ešte stále ostáva hromada piesku... Ako by sa definovala počtom zrniek taká hromada piesku? Od ktorého čísla? Nedá sa. Hromada je nepresné, ale spoľahlivé slovo na opísanie javu, že na zemi mám nejaký veľký počet zrniek piesku na jednom mieste, dá sa povedať, že sú tak blízko seba, a doslova nakopené na sebe, že to môžem opísať síce nepresne, ale každý antlager rýchlo pochopí, že ak mu poviem, zober tri lopaty z tej hromady, tak vie, o akej hromade hovorím.
Fujtajbl: Je pravda, že realita je v neustálém toku a pohybu a naše pojmy jsou statické abstrakce a nemůžou realitu nikdy popsat přesně. Ale bylo by zajímavé, jak velké jsou ty nepřesnosti v našich popisech. Vezměme si třeba pojem čas. Žádný čas ve skutečnosti nemusí existovat, jen lidská mysl není schopna vnímat celé časoprostorové kontinuum naráz
Korrak: To je skoro jako s tim plodem a clovekem.